Historie

1893 – 1913

Jan Baxa (1833 – 1902)
Čeněk Habart (1863-1942)    Založení muzea v Sedlčanech úzce souvisí s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v polovině devadesátých let 19. století. Z podnětu Hospodářského spolku byl na podzim roku 1893 ustaven okresní národopisný odbor, za jehož jednatele byl zvolen učitel Čeněk Habart
    Tento předbořický rodák má na vzniku muzea veliký podíl. Sbíral a zaznamenával všechny projevy svéráznosti zdejšího lidu: Zvyky, obyčeje, zkazky, jadrná rčení, pořekadla, popěvky apod. Věnoval se i literární práci. Vyvrcholením jeho národopisné činnosti je čtyřsvazkové dílo Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, které sepsal s pomocí kolegů učitelů a dalších regionálních pracovníků.
    Hospodářský spolek a okresní národopisný odbor rozvinuly velkou kampaň propagující sbírání památek. Bylo rozhodnuto, aby se sedlčanský okres zúčastnil národopisné výstavy v Praze jako samostatné muzeum. Ustavující valná hromada se sešla 10. června 1894 v místnostech okresního zastupitelstva. Byl zde mimo jiné ustaven první výbor Okresního musea v Sedlčanech, jehož předsedou se stal řídící učitel Jan Baxa.

Řídícímu učiteli Janu Baxovi byla v roce 1934
na budově obecné školy odhalena
pamětní deska.    První přehlídka nasbíraných historických předmětů se uskutečnila již v listopadu 1894 v hostinci U Karla IV. a navštívilo ji přes 2000 lidí.
    Exponáty našly první útočiště v sedlčanské obecné škole. Opatrovnicí sbírek byla zvolena učitelka M. Chroustová, která v této funkci svědomitě a obětavě pracovala více než 15 let. Duší veškeré činnosti muzejního spolku byl pokladník Jindřich Fliegel, který vydával čtrnáctideník Povltavské listy. V něm zveřejňoval výsledky svého dějepisného bádání o minulosti regionu.
    Muzejní sbírky se postupně rozrostly a zcela naplnily dvě vyhrazené místnosti. Roku 1900 byl novým předsedou spolku zvolen okresní tajemník František Barták, který výrazně pomohl přestěhování muzea do nového objektu Hospodářské záložny na náměstí T. G. M. čp. 34. Dne 16. března 1902 bylo muzeum slavnostně otevřeno pro veřejnost. Zatímco roku 1901 zhlédly sbírky pouze 23 osoby, roku 1909 byl počet návštěvníků 260. V roce 1910 bylo evidováno přes 2000 sbírkových předmětů.

1914 – 1943

    Slibný vývoj byl přerušen válečnými událostmi. První poválečná valná hromada se sešla až v lednu 1921. Předsedou muzejního spolku byl zvolen Jindřich Fliegel, který tuto funkci vykonával až do své smrti roku 1925. Velké zásluhy o sedlčanské muzeum měla Okresní hospodářská záložna. Od roku 1902 mu bezplatně poskytovala místnosti ve 2. patře své budovy. Když v roce 1928 tento dům přestavěla, umístila muzeum (opět zdarma) v nové budově, kterou vystavěla na zahradě u záložny.
    Na návrh malíře Čeňka Kvíčaly bylo roku 1936 v muzeu zřízeno „Sukovo oddělení“. Podařilo se pro něj získat první housličky skladatele Josefa Suka, gramofonové desky, fotografie a další vzácné předměty vztahující se k životu a dílu tohoto křečovického rodáka. Slavnostní otevření nové muzejní expozice se uskutečnilo 31. května 1936.
    V letech 1932 – 1943 byl předsedou muzejního spolku bývalý starosta města Josef Poustka. Roku 1943 byly Sedlčany vystěhovány a větší část muzejní sbírky byla převezena do Kamýku nad Vltavou, část uskladněna ve stodole na sedlčanském děkanství.

Jindřich Fliegel (1865 – 1925) mezi muzejními sbírkami

1944 – 1966

    Exponáty se stěhovaly zpět do Sedlčan až v roce 1946 a dočasně byly uloženy na několika místech. Budovu muzea v té době již využívalo zdravotnické zařízení a nebyla naděje na vrácení objektu k původnímu účelu. Městská rada proto rozhodla o přestěhování sbírek do zasedací síně na radnici.Novým správcem muzea byl jmenován profesor reálného gymnázia Jiří Tywoniak, který za pomoci studentů gymnázia vybudoval expozici a 14. června 1953 část sbírek zpřístupnil veřejnosti. Zároveň organizoval řadu přednášek a výstav. K rozvoji historického bádání na Sedlčansku v té době výrazně přispíval i primář Bohuš Kareš, který mimo jiné upozornil na keltské oppidum na Hrazanech. Jeho zásluhou vlastní muzeum rozsáhlou archeologickou sbírku.

PhDr. Jiří Tywoniak
(1919 – 1995)
MUDr. Bohuš Kareš
(1908 – 1979)
Antonín Kratochvíl
(1890 – 1967)
zámek Červený Hrádek
    V roce 1956 odešel Jiří Tywoniak do Benešova a muzeum na dva roky osiřelo. Novým muzejním správcem se posléze stal učitel a vášnivý divadelní ochotník Josef Hrůša, ovšem opět po dvou letech se této práce vzdal. Zároveň došlo v rámci reorganizace správy ke zrušení sedlčanského okresu, a tak se roku 1960 měnil název na Městské muzeum v Sedlčanech. Protože Městský národní výbor potřeboval prostory na radnici, bylo rozhodnuto o dalším stěhování, tentokrát na zámek Červený Hrádek. Stěhování však proběhlo bez odborného dohledu a řada předmětů se jím poničila. Ještě více sbírkám uškodilo naprosto nevyhovující uložení ve vlhkém prostředí zámku.
    V červnu 1962 byl přijat vůbec první pracovník muzea do pracovního poměru, neboť do té doby se jednalo pouze o dobrovolné kustody. Novým správcem muzea se stal dvaasedmdesátiletý pedagog Antonín Kratochvíl. Během tří let dokázal odstranit nejkřiklavější problémy sbírek, ovšem i tak zbývala řada věcí, jež bylo třeba napravovat. Sbírkám se následně „věnovala“ Marie Frkalová, jejíž práce byla spíše formální záležitostí.

1967 – 2003

Miroslav Hölzel
(1932 – 1989)
Zdeněk Vlček    Postavení muzea se změnilo k lepšímu v roce 1967. Jeho řízení bylo předáno Kulturnímu domu Josefa Suka, jehož ředitelem byl Zdeněk Vlček. Správu muzea převzal učitel historie na sedlčanském gymnáziu Jiří Páv. Přízemí zámku se podařilo adaptovat a vybudovat zde rozsáhlou expozici muzea. Slavnostně byla otevřena dne 3. listopadu 1968 v rámci oslav 50 let československé republiky. Otevření se zúčastnil i Jiří Tywoniak, který pronesl úvodní projev.
    Roku 1972 se Jiří Páv stal ředitelem sedlčanského gymnázia a správu muzea předal dalšímu gymnaziálnímu učiteli Miroslavu Hölzelovi. O deset let později došlo ke správnímu sloučení sedlčanského muzea s příbramským okresním muzeem. V roce 1984 se dostalo archeologickým sbírkám muzea podrobného katalogu, který sepsal archeolog Karel Sklenář. Po smrti Miroslava Hölzela roku 1988 přijímá po jistém zdráhání funkci správce opět Jiří Páv.

Otevření muzea v roce 1968
Jiří PávRoku 1992 se městské muzeum znovu osamostatnilo a sbírky byly převedeny do majetku města. Následovala však další rána, neboť zámek Červený Hrádek byl vrácen původnímu majiteli baronu Mladotovi a sbírky se musely opět stěhovat. Uloženy byly ironií osudu do podkrovních prostor budovy bývalé hospodářské záložny (čp. 34), která na muzeum vždy tak pamatovala. Stálou expozici však nebylo kde instalovat.

Budova čp. 34 na náměstí TGM    V roce 1996 městské zastupitelstvo rozhodlo, že dojde k celkové rekonstrukci budovy staré radnice (čp. 136), a že její prostory budou dány k dispozici muzeu. Město si nechalo vypracovat předběžné plány pro rekonstrukci objektu, jenž v posledních letech sloužil jako obytný dům s nájemními městskými byty a prodejními prostory v přízemní části. Z finančních důvodů se tento projekt několik dalších let odsouval, avšak v roce 2000 byli vystěhováni poslední nájemníci a začaly přípravné práce.

    Dle návrhu architektů Miroslava Řepy a Vladimíra Pýchy provedla stavební firma Formen, s.r.o. Příbram v letech 2001 – 2002 rekonstrukci tohoto objektu. Celkové náklady na stavbu ve výši 13 095 000 Kč hradilo město Sedlčany. V červenci 2002 do muzea nastoupil nový ředitel Mgr. David Hroch. Počet zaměstnanců se následně rozrostl celkem na pět. Slavnostní otevření první části nové expozice (přízemí a první patro) se uskutečnilo 14. listopadu 2002 za přítomnosti řady významných hostů. Druhé patro bylo otevřeno 12. června 2003 a od října 2004 je otevřena muzejní knihovna, sloužící zároveň jako přednáškový sál a badatelna.

Slavnostní přestřižení pásky
starostou města Sedlčan
Jiřím Burianem
(14. listopadu 2002)
Otevření druhé části muzea
v červnu 2003