leden-březen:      
Út, Čt, Pá: 9-12      
St: 9-12 a 13-16      
duben-květen:      
Út-Pá: 9-12 a 13-16      
So: 9-12      
Ne: 13-16      
červen:      
Út-Ne: 9-16 (St do 17)      
červenec-srpen:      
Po-Ne: 9-16 (St do 17)      
září:      
Út-Ne: 9-16 (St do 17)      
říjen-prosinec:      
Út-Pá: 9-12 a 13-16      
Ne: 13-16      

 

 

 

 

Výročí 2023

 

Výročí osobností ze Sedlčanska v roce 2023

 

DANIEL SEDLČANSKÝ (*?1613)

Pocházel ze Sedlčan, založil rodinnou tiskařskou dílnu v Praze na Starém Městě pražském (1582). Roku 1597 dostal Daniel Sedlčanský od císaře Rudolfa II. právo vydávat první české noviny, které dostaly název „Noviny pořádné celého měsíce září léta 1597 v Praze“. Z jeho tiskárny vyšla kniha Bartoloměje Paprockého „Diadochus“, v níž byl mimo jiné zveřejněn Willenbergův dřevoryt Sedlčan z roku 1602 – první známé vyobrazení města. Pro Sedlčany nechal s některými jinými měšťany zhotovit bohatě iluminovaný graduál (tzv. Krčínův kancionál), který používal zdejší literátský sbor.

 

KAREL LADISLAV KUKLA (* 29. ledna 186329. října 1930)

Sedlčanský novinář, spisovatel a dramatik, který dobře znal historické podzemí staré Prahy i život pražské spodiny. Příběhy vyděděnců, tuláků a dalších svérázných postav zachytil ve svých knihách „Podzemní Praha“ a „Bahno Prahy“.

 

PETR KODICILL ze Sedlčan (* 24. února 1533 26. (29.) října 1589)

Humanistický učenec, působil na vysokém učení v Praze, osmkrát byl zvolen rektorem univerzity, věnoval se řečtině, matematice, astronomii, psal latinské básně a vydal několik hvězdářských knih.

 

BEDŘICH HORÁLEK (* 4. března 1913 – † 2. prosince 1989)

Malíř a grafik, pocházel z Hradce Králové, studoval na AVU v Praze u profesora Loukoty, M. Švabinského a Otakara Nejedlého. Měl své letní sídlo na Sedlčansku nedaleko Prosenice a v naší krajině nacházel také náměty pro svou tvorbu.

 

JAN HANOUSEK (* 8. března 1773 – ?)

Farář, sedlčanským děkanem byl v letech 1810–1820, založil cennou kroniku sedlčanské farnosti. V ní se mimo jiné nacházejí dva akvarely, které zachycují město Sedlčany roku 1816 a roku 1819.

 

JAN PLAČEK (* 1. dubna 1913 10. prosince 1997)

Sedlčanský učitel, působil na místní základní škole a gymnáziu, lektor kurzů německého jazyka v kulturním domě, tlumočník a oblíbený průvodce zájezdů do zahraničí. 

 

KAREL HARTIG (* 4. května 1833 12. srpna 1905)

Rodák z Panského mlýna v Sedlčanech. Zakladatel a první starosta Žižkova, kde mnoho let působil jako stavitel. V Sedlčanech postavil budovu místní školy a reprezentativní Gärtnerův dům na dnešním náměstí T. G. Masaryka. Byl čestným členem pěveckého spolku Záboj a spolku Okresní muzeum Sedlčany.

 

BENEŠ METHOD KULDA (* 16. března 1820 – 6. května 1903)

Spisovatel, farář na Chlumu u Sedlčan v letech 1859–1870, knížecí arcibiskupský vikář, od roku 1861 poslanec Českého zemského sněmu za sedlčanský a votický okres. Zakládající člen spolku Okresní muzeum Sedlčany a čestný člen Budče Povltavské.

 

MARIE KOVÁŘOVÁ (* 12. března 1930 – 14. května 1983)

Učitelka, působila na základní škole v Sedlčanech, vedla školní pěvecké sbory a ženský sbor při Kulturním domě Josefa Suka, byla členkou výboru Klubu přátel umění při kulturním domě, podílela se na tvorbě programu večerů poezie, koncertů i programu hudebního festivalu Sukových Sedlčan.

 

ANNA MRSKOŠOVÁ  (* 5. června 1893 † 29. dubna 1960)

Narodila se v Sedlčanech v rolnicko-živnostnické rodině. Po absolvování hospodyňské a obchodní školy pracovala jako účetní v Sedlčanech, ovládala několik jazyků. V době existence samostatného Československa byla aktivní činnou političkou agrární strany, za kterou byla od roku 1934 poslankyní NS. Věnovala se také ženské otázce – působila v řadě mezinárodních organizací, které se zaměřovaly na práva žen. V roce 1945 vstoupila do KSČ a v letech 1948–1953 byla opět poslankyní Národního shromáždění.

 

ČENĚK HABART (* 21. září 1863 – 24. května 1942)

Učitel, vlastivědný pracovník, publicista, autor divadelních her, spisovatel a fotograf, sběratel lidové tvořivosti. Působil jako pedagog na školách bývalého sedlčanského okresu. Většinu volného času trávil putováním po Sedlčansku – sbíral památky a zaznamenával lidové obyčeje. Po 1. světové válce pracoval na napsání svého životního vlastivědného díla: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko.

 

IVAN KOFROŇ (* 16. září 1950 – † 1. listopadu 1993)

Malíř a grafik, pocházel z Benešova, působil v Sedlci-Prčici, Sedlčanech a Praze. Vystudoval gymnázium v Sedlčanech, poté střední školu v Praze. Byl zaměstnán jako výtvarník v Okresním kulturním středisku v Příbrami, pracoval v PB Tisku, graficky zpracovával publikace, noviny a plakáty.

 

METHOD KALÁB (* 10. července 1885 – † 17. listopadu 1963)

Český grafik, ilustrátor, tiskař, typograf, tvůrce písma, odborný publicista a bibliofilský specialista. Vyučil se sazečem a pracoval postupně v malých tiskárnách a písmolijeckých dílnách (mimo jiné také v Sedlčanech). V roce 1922 byl Ústředním spolkem čsl. průmyslu cukrovarnického pověřen úkolem vybudovat velkou knižní tiskárnu a stal se jejím ředitelem. Strojovou sazárnu vybavil jedním typem sázecích strojů. To mu umožnilo dokonalou sazbu nejen propagačních materiálů, ale i bibliofilských tiskovin. V roce 1948 obdržel se svými spolupracovníky státní cenu za přínos české knize. 

 

KAREL ČECH (vl. jm. Tausík)  (* 9. května 1844 – † 28. listopadu 1913)

Pocházel z Prčice. Byl vokalistou v kostele sv. Štěpána v Praze. Nastudoval více než 70 rolí v mezinárodním basovém a barytonovém repertoáru, vynikl zvláště jako Kašpar ve Weberově Čarostřelci, Mefisto v Gounodově Faustovi a Markétě a Leporello v Mozartově opeře Don Juan. Získal velké zásluhy o českou operu, protože vystoupil v téměř všech premiérách českých děl, jež byly v době jeho působení nastudovány.

 

ADOLF ČECH (vl. jm. Tausík) (* 11. prosince 1841 – † 27. prosince 1903)

Pocházel z Prčice. Zpěvák, kapelník, hudební skladatel. Roku 1866 se stal vedle Bedřicha Smetany druhým kapelníkem opery Prozatímního divadla. Byl Smetanovým důvěrníkem, výhradním interpretem jeho děl a po Smetanově ohluchnutí (1874) vedl jednání mezi ním a divadlem. Roku 1876 se po Smetanovi stal prvním kapelníkem Prozatímního divadla a zůstal v této funkci i později v ND až do 1899. Během svého působení v ND se stal jedním z nejzkušenějších českých dirigentů-praktiků.










TOPlist



        2013  ©  Městské muzeum Sedlčany     Přihlásit se