Výročí 2020

Výročí osobností ze Sedlčanska v roce 2020

JOSEF ENTNER (* 11. června 1921 – † 2. února 2010) – vystudoval gymnázium v Plzni a farmacii na UK v Praze. Od roku 1952 vedl lékárnu v Sedlčanech, sbíral farmaceutické muzeálie a zpracoval historii všech lékáren na okrese Příbram. Byl zakládajícím členem místního astronomického kroužku a později se podílel na výstavbě sedlčanské hvězdárny. Během svého dlouholetého putování po Sedlčansku pořídil mnoho dokumentárních snímků. Starší občané Sedlčan si jistě připomenou přátelství pana lékárníka s děkanem Štěpánem Lužou. Pevným poutem tohoto vztahu byl hluboký zájem o skalničky. Jejich společné dílo – skalka na zahradě nadačního domu Pejšov toho byla dokladem. Josef Entner prožil poctivý aktivní život a trvale se svou prací zapsal do vědomí občanů našeho města.

MARIE KOVÁŘOVÁ (* 12. března 1930 – † 14. května 1983)

Působila na základní škole v Sedlčanech. Do dětských srdcí se zapsala především jako učitelka zpěvu, mnohým z nich ukázala cestu k hudbě. Vedla školní pěvecké sbory a ženský sbor při KDJS, byla členkou výboru Klubu přátel umění při kulturním domě. Jako členka výboru Klubu přátel umění při Kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech se podílela na tvorbě programu večerů poezie, koncertů i programu hudebního festivalu Sukových Sedlčan. Při kulturním domě založila a dlouhodobě vedla ženský komorní sbor, s nímž získala řadu ocenění. Paní učitelka Kovářová významně přispěla k bohatému kulturnímu životu v našem městě.

BENEŠ METHOD KULDA (* 16. března 1820 – † 6. května 1903)

Moravský buditel, vlastenecký kněz, spisovatel a sběratel lidových písní a pohádek. V letech 1859-1870 byl farářem na Chlumu u Sedlčan a roku 1864 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu za sedlčanský a votický okres. Zakládající člen spolku Okresní muzeum Sedlčany a čestný člen Budče Povltavské. Kulda vydal desítky knih a napsal stovky článků do různých časopisů, vydal také několik sbírek lidových pohádek, říkadel a písní.

ANTONÍN KRATOCHVÍL (* 16. dubna 1890 – † 30. dubna 1967)

Pedagog (ředitel měšťanské školy), redaktor, vlastivědný pracovník, kronikář, správce městského muzea. Stal se jedním ze zakladatelů časopisu Ohníčky mládí, určeného pro školní mládež sedlčanského politického okresu. Spolupracoval též s redakcí Rolnických listů, v nichž na pokračování uveřejňoval "Dějiny města Sedlčan". Byl členem výboru sedlčanského Sokola a stal se předsedou Krajinského spolku učitelstva měšťanských škol v Sedlčanech.

ANNA MRSKOŠOVÁ (* 5. června 1893 – † 29. dubna 1960)

Narodila se v Sedlčanech v rolnicko – živnostnické rodině. Po absolvování hospodyňské a obchodní školy pracovala jako účetní v Sedlčanech, ovládala několik jazyků. V době existence samostatného Československa byla aktivní činnou političkou agrární strany, za kterou byla od roku 1934 poslankyní NS. Věnovala se také ženské otázce – působila v řadě mezinárodních organizací, které se zaměřovaly na práva žen. V roce 1945 vstoupila do KSČ a v letech 1948 – 1953 byla poslankyní Národního shromáždění.

KAREL MAREŠ TOMAN (* 3. listopadu 1898 – † 18. června 1960)

Brigádní generál, vojenský pilot, 1. velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.

Narodil se v Táboře. Za 1. světové války bojoval v legiích v Itálii. Na začátku 2. světové války s pomocí odbojové skupiny Tři králové tajně odjel ze země a vstoupil do čs. zahraniční armády. V létě 1940 přišel do Anglie a stal se velitelem nově vzniklé 311. čs. bombardovací perutě RAF. V srpnu 1942 byl převelen do SSSR. Do vlasti se vrátil v únoru 1946. Obdržel mnoho vyznamenání, mj. Československou medaili Vítězství, Československý válečný kříž 1914–1918 nebo Záslužný letecký kříž. V souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou byl zadržen ve vyšetřovací vazbě, roku 1949 odešel do výslužby. O další rok později byl rozkazem ministra Čepičky degradován z generála na vojína a byl i s rodinou vystěhován z Prahy. Závěr života strávil v Kosově Hoře, kde je po něm pojmenován park a kde mu byla odhalena pamětní deska. V roce 1990 byl prezidentem Václavem Havlem rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

MILUŠE PÁVOVÁ (* 13. srpna 1935)

Svůj život prožila v Sedlčanech, kde působila jako učitelka matematiky a fyziky na základní škole. Od roku 1970 až do roku 2017 byla kronikářkou města Sedlčany.

FRANTIŠEK ROBIN VESELÝ (* 30. září 1930 – † 18. srpna 2000)

Skaut, publicista, cestovatel, amatérský fotograf. V letech 1970-73 byl předsedou okresní sekce Svazu turistiky a spolupodílel se na přípravách a realizaci "Třídenního putování Sedlčanskem". Skautingu zároveň František Veselý vděčí za přezdívku Robin. V květnu 2002 odhalili jeho přátelé sedlčanští turisté památník, který nese jeho jméno v přírodní rezervaci Drbákov – Albertovy skály.

FRANTIŠEK ČEJKA (* 26. května 1914 – † 20. září 1980)

Středoškolský učitel anglického a německého jazyka, výborný pedagog a zkušený osvětový pracovník. V Sedlčanech působil od r. 1951 jako ředitel gymnázia. Zasloužil se o přístavbu školních budov a tělocvičny.

KAREL LADISLAV KUKLA (* 29. ledna 1863 – † 29. října 1930)

Sedlčanský novinář, spisovatel a dramatik, který dobře znal historické podzemí staré Prahy i život pražské spodiny. Příběhy vyděděnců, tuláků a dalších svérázných postav zachytil ve svých knihách „Podzemní Praha“ a „Bahno Prahy“, podle druhé z nich byl natočen němý film. Kukla byl také autorem několika divadelních her pro Národní a Stavovské divadlo.

JINDŘICH STEHLÍK (* 6. prosince 1905 – † 9. srpna 1991)

Akademický malíř, přezdívaný „malíř Českého Meránu“. Pocházel z Milevska, studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Nejedlého. V jeho tvorbě převažovala krajinomalba, ale zachycoval i záběry denního života a pracovní náměty. Vytvořil zejména cyklus obrazů z Krkonoš a jižních Čech. Byl členem Svazu výtvarných umělců Marold v Praze, jehož byl několik let předsedou.