Městské muzeum Sedlčany

leden-březen:
Út, Čt, Pá: 9-12
St: 9-12 a 13-16
duben-květen:
Út-Pá: 9-12 a 13-16
So: 9-12
Ne: 13-16
červen:
Út-Ne: 9-16 (St do 17)
červenec-srpen:
Po-Ne: 9-16 (St do 17)
září:
Út-Ne: 9-16 (St do 17)
říjen-prosinec:
Út-Pá: 9-12 a 13-16
Ne: 13-16

Výročí 2021

Výročí osobností ze Sedlčanska v roce 2021

VLASTIMIL KUNDRLÍK (* 15. srpna 1926 – † 13. března 1996)

Vlastivědný pracovník, předseda Sdružení rodáků a přátel Sedlčanska, dlouholetý spolupracovník městského muzea Sedlčany. Články z historie města i Sedlčanska uveřejňoval v závodních časopisech Kádésáček a Strojař, později v týdeníku Sedlčanský kraj.

FR. OKTAVIUS ŠOFKA (* 5. dubna 1811 – † 29. listopadu 1879)

Pedagog, astronom, patří k zakladatelům meteorologie, rodák ze Solopysk, kde má pamětní desku.

JAN BURIAN (* 29. dubna 1911 – † 12. července 1971)

Po studiích na stavební průmyslovce v Českých Budějovicích pracoval v Praze. V roce 1936 založil v Sedlčanech stavební firmu, která prosperovala až do znárodnění v roce 1951. Poté se stal zaměstnancem komunálních služeb, stavěl obilní silo u Pejšova mlýna a vedl výstavbu sedlčanské polikliniky. Nejvíce se zasloužil o výstavbu moderního areálu Sedlčanských strojíren. S jeho jménem je spojena i výstavba úpravna pitné vody v Kosově Hoře, první městská čistírna odpadních vod, výstavba rekreačních objektů v Harrachově, Chlumu u Třeboně i areálu na Častoboři.

JOSEF SOUČEK (* 12. října 1934 – † 13. dubna 2001)

Kulturní a osvětový pracovník, dlouholetý ředitel Kulturního domu Josefa Suka Sedlčany, místopředseda Městského národního výboru Sedlčany a vedoucí odboru kultury na Okresním národním výboru Příbram.

LADISLAV HADRABA (* 27. května 1931)

Sedlčanský fotograf. Za své práce s fotografií získal řadu čestných uznání a diplomů za účast i umístění v soutěžích. Spolupracoval s Příbramským deníkem, Městským muzeem Sedlčany, sedlčanským měsíčníkem Radnice, časopisem Sedlčanský kraj a na turistických průvodcích.

MUDr. VLADIMÍR ŠPALE (* 21. května 1921 – † 18. dubna 2002)

Působil na chirurgickém oddělení nemocnice v Sedlci-Prčici, od roku 1957 jako ředitel Okresního ústavu národního zdraví. Zasloužil se o vybudování sedlčanské nemocnice. V letech 1971 – 1981 vedl Krajský ústav národního zdraví v Praze.

JOSEF ENTNER (* 11. června 1921 – † 2. února 2010)

Vystudoval gymnázium v Plzni a farmacii na UK v Praze. Od roku 1952 vedl lékárnu v Sedlčanech. Byl zakládajícím členem Astronomického kroužku v Sedlčanech. Sbíral farmaceutické muzeálie, zpracoval historii všech lékáren na okrese Příbram. Napsal oceňovanou publikaci „Georgius Josephus Camel“, věnovanou činnosti jezuitského misionáře na Filipínách.

KAREL BAZAL (* 7. července 1941 – † 16. září 2008)

Po ukončení 11leté střední školy (gymnázia) vystudoval veterinární fakultu VŠ Zemědělské v Brně. Od jejího absolvování pracoval jako veterinární lékař v Sedlčanech. Od mládí se zajímal o záhady a tajemné příběhy. Nashromáždil několik stovek pověstí ze Sedlčanska. Nejprve vycházely na pokračování v Sedlčanském kraji a později byly vydány knižně např: Paměti plané růže, Paměti dávných křížků, atd.

JAN HARTMAN (* 14. července 1936 – † 18. srpna 2020)

Narodil v malé vesničce Břišejov. V blízkých Křečovicích prožil první léta školní docházky. Měšťanskou školu a gymnázium absolvoval v Sedlčanech. Po maturitě roku 1954 začal studovat na Vyšší pedagogické škole v Českých Budějovicích. Studium zakončil státní závěrečnou zkouškou v červnu 1956 a získal způsobilost k vyučování matematice, fyzice. Jeho první působiště byla Osmiletá střední škola v Počepicích. Pak již následovaly školy v Sedlci-Prčici, ve Vrchotových Janovicích a posledních 35 let působil v Kosově Hoře. Od dětství se zajímal o letectví. Tento zájem na čas přehlušila radiotechnika, ale později se opět vrátil k letecké historii. Tyto poznatky shrnul v malé publikaci "Činnost spojeneckého letectva nad Sedlčanskem v posledních týdnech 2. světové války", kterou vydal Městský úřad v Sedlčanech v roce 1997.

ANTONÍN LEGO (* 24. srpna 1839 – † 13. srpna 1901)

Kněz, spisovatel, sběratel písní a pověstí, veliký včelař a řezbář. Narodil se ve Strašnicích na Rokycansku v rozvětvené rodině učitelů a hudebníků. Po svém vysvěcení na kněžství se stal kaplanem ve Stupně. V roce 1866 odešel do Počepic, zde obětavě pomáhal zaopatřovat nemocné během Prusko – rakouské války. Dále působil na Svatém Janě, v Krásné Hoře a odtud přešel do Jesenice, kde působil až do své smrti.

JAN PAVELKA (* 10. srpna 1911 – † 9. ledna 1991)

Vystudoval Učitelský ústav v Hořovicích a od roku 1939 působil jako učitel na měšťanské škole v Sedlčanech. Za 2. sv. války vedl městskou kroniku. Zvláště cenné jsou jeho zápisy o vystěhování Sedlčan v letech 1943 – 1945.

JOSEF POUSTKA (* 3. září 1876 – † 16. prosince 1946)

Sedlčanský hodinář a osvětový pracovník. Jako příslušník živnostenské strany byl v letech 1923–1927 starostou města. Za jeho působení byla provedena elektrifikace města či postaven úřednický dům. Pracoval též skoro ve všech kulturních spolcích, v okresním muzeu, spolku turistů atd. Byl osobním přítelem hudebního skladatele Josefa Suka.

FRANTIŠEK DRTINA (* 3. 10. 1861 – † 14. 1. 1925)

Filozof a pedagog, spolupracovník T. G. Masaryka. Po roce 1918 vedoucí odboru na Ministerstvu školství v Praze. Navštěvoval měšťanskou školu v Sedlčanech. Později s kolegy studenty vždy na letní sezónu připravoval představení a také s nimi pořádal velké národní slavnosti. Spolu s nimi také organizoval v Sedlčanech a okolí sbírku na vyhořelé Národní divadlo v Praze (1881).

JOSEF BALABÁN (* 5. června 1894 – † 3. října 1941)

Brigádní generál, v mládí žil s rodiči v Sestrouni u Sedlčan, kde se vyučil zámečníkem. Za 1. sv. války vstoupil do legií v Rusku, později se stal vojákem z povolání a pracoval na generálním štábu čsl. armády. Po 15. 3. 1939 byl jednou z vedoucích osobností ilegální odbojové organizace Obrana národa. Popraven za prvního stanného práva 3. 10. 1941 v Praze-Ruzyni.

MARŠÁL RADECKÝ (* 2. listopadu 1766 – † 5. ledna 1858)

Celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Narodil se a své dětství prožil na třebnickém zámku u Sedlčan. V osmnácti letech nastoupil k jezdectvu a postupně se vypracoval přes řadu funkcí až do nejvyšší armádní hodnosti – polního maršálka habsburského mocnářství. Za svou kariéru byl dekorován Řádem zlatého rouna a mnoha dalšími vyznamenáními. Absolvoval celkem 17 polních tažení po celé Evropě, v nichž byl sedmkrát raněn. Stal se výraznou postavou Napoleonských válek – ve známé bitvě u Lipska, v níž došlo k porážce napoleonských vojsk, velel rakouské armádě.

FRANTIŠEK BOBEK SEDLČANSKÝ (* 22. září 1848 – † 13. listopadu 1926)

Spisovatel a pedagog, působil jako učitel v Nechvalicích, Jistebnici a Sedlci. Byl spisovatelem a podepisoval se „Sedličanský“. Napsal: Zkušenosti ze živých hrobů, Učme se od židů, Pomněnku, atd. Poslední jeho působiště byly Obděnice. Přispíval např. do Ohníčků mládí, Povltavských listů.

ANTONÍN NORBERT VLASÁK (* 10. ledna 1812 – † 7. prosince 1901)

Kněz a historik, který mimo jiné napsal první dějiny našeho kraje pod názvem Okres sedlčanský – nástin historicko-archeologický, vydaný v roce 1876.

VÁCLAV BROŽ (* 16. prosince 1926 – † 26. srpna 2014)

Konstruktér, pedagog, Vystudoval ČVUT v Praze. 40 let působil v Sedlčanech jako vedoucí konstrukce BIOSu Sedlčany. Po roce 1990 pracoval na Vysoké škole zemědělské. V roce 1990 by jmenován docentem. Byl dlouholetým členem TJ Tatran Sedlčany a spolu s Jiřím Chvátalem napsal Sto let tělovýchovy v Sedlčanech.

JIŘÍ CHVÁTAL (* 30. června 1928 – † 29. prosince 2016)

Učitel, sportovec, sportovní organizátor a také publicista. Po druhé světové válce studoval na učitelském ústavu v Soběslavi a později při zaměstnání si doplnil vzdělání na Vyšší pedagogické škole v Českých Budějovicích. Působil jako učitel a později ředitel na základních školách v Jesenici a Počepicích. Patřil mezi nejlepší sedlčanské sportovce, vynikal zejména v kopané, hokeji a tenise. Nelze opomenout jeho organizační práci v TJ Tatran Sedlčany i v tenisovém oddíle.

Přihlásit se