Výročí 2016

Výročí osobností ze Sedlčanska v roce 2016

Vlastimil Kundrlík (* 15. srpna 1926 – † 13. března 1996) Vlastivědný pracovník, předseda Sdružení rodáků a přátel Sedlčanska, dlouholetý spolupracovník městského muzea Sedlčany. Články z historie města i Sedlčanska uveřejňoval v závodních časopisech Kádésáček a Strojař, později v týdeníků Sedlčanský kraj.

Jan Burian (* 29. dubna 1911 – † 12. července 1971) Po studiích na stavební průmyslovce v Českých Budějovicích pracoval v Praze. V roce 1936 založil v Sedlčanech stavební firmu. Vedl výstavbu sedlčanské polikliniky a nejvíce se zasloužil o výstavbu moderního areálu Sedlčanských strojíren.

Ladislav Hadraba (* 27. května 1931) Sedlčanský fotograf. Za své práce s fotografií získal řadu čestných uznání a diplomů za účast i umístění v soutěžích. Spolupracoval s Příbramským deníkem, Městským muzeem Sedlčany, sedlčanským měsíčníkem Radnice, časopisem Sedlčanský kraj a na turistických průvodcích.

MVDr. Karel Bazal (* 7. července 1941 – † 16. září 2008) Po ukončení 11 leté střední školy (gymnázia) vystudoval veterinární fakultu VŠ Zemědělské v Brně. Od jejího absolvování pracoval jako veterinární lékař v Sedlčanech. Od mládí se zajímal o záhady a tajemné příběhy. Nashromáždil několik stovek pověstí ze Sedlčanska.

Jan Pavelka (* 10. srpna 1911 – † 9. ledna 1991) Vystudoval Učitelský ústav v Hořovicích a od roku 1939 působil jako učitel na měšťanské škole v Sedlčanech. Za 2. sv. války vedl městskou kroniku. Zvláště cenné jsou jeho zápisy o vystěhování Sedlčan v letech 1943 – 1945.

Josef Poustka (* 3. září 1876 – † 16. prosince 1946) Sedlčanský hodinář a osvětový pracovník. Jako příslušník živnostenské strany byl v letech 1923 – 1927 starostou města. Za jeho působení byla provedena elektrifikaci města či postaven úřednický dům. Pracoval též skoro ve všech kulturních spolcích, v okresním muzeu, spolku turistů atd. Byl osobním přítelem hudebního skladatele Josefa Suka.

Josef Balabán (* 5. června 1894 – † 3. října 1941) Brigádní generál, za 1. sv. války vstoupil do legií v Rusku, později se stal vojákem z povolání a pracoval na generálním štábu čsl. armády. Po 15. 3. 1939 byl jednou z vedoucích osobností ilegální odbojové organizace.

Maršál Radecký (* 2. listopadu 1766 – † 5. ledna 1858) Celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Narodil se a své dětství prožil na třebnickém zámku u Sedlčan. V osmnácti letech nastoupil k jezdectvu a postupně se vypracoval přes řadu funkcí až do nejvyšší armádní hodnosti – polního maršálka habsburského mocnářství. Za svou kariéru byl dekorován Řádem zlatého rouna a mnoha dalšími vyznamenáními. Absolvoval celkem 17 polních tažení po celé Evropě, v nichž byl sedmkrát raněn. Stal se výraznou postavou Napoleonských válek – ve známé bitvě u Lipska, v níž došlo k porážce napoleonských vojsk, velel rakouské armádě.

František Bobek Sedlčanský (* 22. září 1848 – † 13. listopadu 1926) Spisovatel a pedagog, působil jako učitel v Nechvalicích, Jistebnici a Sedlci. Byl spisovatelem a podepisoval se „Sedličanský“. Napsal: Zkušenosti ze živých hrobů, Učme se od židů, Pomněnku, atd. Poslední jeho působiště byly Obděnice. Přispíval např. do Ohníčků mládí, Povltavských listů.

Václav Brož (* 16. prosince 1926 – † 26. srpna 2014) Konstruktér, pedagog, Vystudoval ČVUT v Praze. 40 let působil v Sedlčanech jako vedoucí konstrukce BIOSu Sedlčany. Po roce 1990 pracoval na Vysoké škole zemědělské. V roce 1990 by jmenován docentem. Byl dlouholetým členem TJ Tatran Sedlčany a spolu s Jiřím Chvátalem napsal Sto let tělovýchovy v Sedlčanech.